Historie paštiky v české kuchyni - Původ a vývoj
Paštika na krajíci chleba patří k chuťovým vzpomínkám snad každého z nás, ať už jako svačina ze školky, nebo jako pravidelný pokrm na talíři při rodinných oslavách. Málokdo si ale při jejím mazání uvědomí, jak dlouhou cestu tato pochoutka za staletí urazila. Pojďme se společně podívat, odkud se paštika vlastně vzala, jak se dostala na venkovský stůl a proč zůstává součástí české kuchyně dodnes.
Odkud slovo paštika vlastně pochází
Samotné slovo má překvapivě dlouhou jazykovou historii. České paštika i německé Pastete nebo francouzské pâté se odvozují od italského slova pasta, tedy těsto. Není to náhoda, v raných dobách se maso skutečně zapékalo do těstového obalu, který sloužil hlavně jako ochranná schránka. Těsto pomáhalo masitou náplň uchovat déle čerstvou a zabránilo přístupu vzduchu, což byl v době bez ledniček zásadní benefit. Teprve postupem staletí se těžiště přesunulo od těstového obalu k samotné masové náplni, která se z pouhé výplně stala hlavní hvězdou pokrmu.
Paštika u středověkého českého dvora
První zmínky o propracovanějších úpravách masitých pokrmů u nás sahají do doby raného feudalismu, kdy naši předkové obživu stavěli na zemědělství, chovu dobytka a lovu. Maso se tehdy vařilo i peklo a začaly se z něj připravovat i první paštiky. Ty ale nebyly běžným jídlem pro každého. Servírovaly se především při výjimečných příležitostech a hostinách u královského dvora, kde patřily mezi vrcholné položky jídelníčku. Vyráběly se z masa tetřevů, holubů, kachen a drobného ptactva, případně i z tresek, úhořů nebo raků, tedy ze surovin, které si mohla dovolit jen šlechta a bohatší měšťané.
Paštika na vesnici: dítě zabijačky
Zatímco na panském stole šlo o luxus, na venkově se paštika vyvinula úplně jiným směrem. Domácí výroba paštiky se u nás nejvíc rozšířila právě při zabijačce, tradiční zimní porážce domácího prasete, která byla po staletí základem obživy venkovských rodin. Základními surovinami venkovské paštiky byly nejčastěji vepřová plec a játra, tedy části, které zbyly po zpracování těch cennějších kusů masa na uzeniny. Přesný recept přitom v hospodyňské kuchyni nikdy neexistoval, každá rodina i každý kraj si paštiku dochucovali podle svého, a chuť se tak lišila vesnici od vesnice.
Zabijačka jako společenská událost
Zabijačka nebyla jen o zásobách na zimu, i když to byl její hlavní účel, v chladném počasí se dalo maso lépe uchovat, a proto se porážky konaly právě v zimních měsících. Zároveň šlo o velkou společenskou událost, na kterou se scházeli sousedé a příbuzní, aby si navzájem pomohli se zpracováním masa. Snahou bylo využít prase téměř beze zbytku a vedle paštiky tak vznikaly i jitrnice, tlačenka, škvarky a další. Paštika byla v tomto výčtu jedním z pokrmů, které bylo možné si vychutnat čerstvé hned po zabijačce, ale zároveň i takovým, který se dal o něco déle uchovat na později.
Paštika v době socialismu
Zvláštní kapitolu si paštika a domácí zabijačky prošly během socialismu. Maso tehdy podléhalo centrálně řízené distribuci a bylo běžně na příděl, takže vlastní prase na dvorku znamenalo pro rodinu jistotu i určitou formu tiché nezávislosti na systému. Kdo měl doma vykrmeného vepříka, mohl si dopřát vlastní jitrnice, škvarky i paštiku bez ohledu na to, co bylo zrovna k sehnání v obchodě. Domácí paštika se tak v této době stala nejen pochoutkou, ale i symbolem soběstačnosti.
Paštika dnes: návrat k poctivé výrobě
Doba se od dob zabijaček výrazně proměnila, chuť na poctivou domácí paštiku ale zůstala. V posledních letech roste zájem o menší, lokální výrobce, kteří se snaží vrátit k původním recepturám z babiččiny kuchyně, ale zároveň jim vtisknout moderní standard bezpečnosti a trvanlivosti. Přesně to je i případ naší výroby v Sobůlkách, kde navazujeme na tradiční venkovský přístup, kdy se do paštiky dává jen maso, sádlo, cibule a koření, ale díky šetrné sterilaci dokážeme nabídnout i dlouhou trvanlivost bez jediné kapky konzervantu. Chcete-li se dozvědět víc o tom, jak přesně naše paštiky vznikají, mrkněte na Náš příběh nebo mrkněte na náš e-shop.
Chuť dětství, která přetrvala
Ať už vyrůstal někdo na vesnici u zabijačky, nebo ve městě s paštikou z obchodu, jedno mají společné, paštika na chlebu patří k chuťovým vzpomínkám dětství takřka každého Čecha. Možná právě proto jí zůstáváme věrní i v dospělosti a rádi se k ní vracíme, ať už na svačinu, k pivu, nebo jako součást bohatší tabule při rodinných oslavách.
Závěr
Paštika prošla dlouhou cestou od těstového obalu na středověkém panském stole až po skleničku, kterou dnes najdete v každé druhé české spíži. Prošla si zabijačkami, obdobím nedostatku i návratem k poctivé řemeslné výrobě, a přesně tuhle tradici se snažíme udržet i my. Pokud chcete ochutnat paštiku, která ctí staré postupy, ale zároveň splňuje dnešní nároky na kvalitu a trvanlivost, podívejte se na naši nabídku paštik a vyberte si tu svou.
Kromě paštik u nás najdete také luxusní trhaná masa, která se jen rozpadají a nebo veganské produkty, které jsou vhodné pro lidi s intolerancí potravin jako je laktóza, lepek nebo sója.